1 / Co říci závěrem
„Cóó?“ já na to.
„Jak co? Nevíš snad, co je epitaf?“ ptá se mě poněkud podrážděně.
„Vím – text na náhrobku. Ale…“
„Co ale? Jaký ale?“
„No, zdá se mi to řešit poněkud předčasné.“
„Proč myslíš? Kolik ti je, šedesát? Blbě vidíš, blbě slyšíš, blbě přecházíš mimo vyznačený přechod pro chodce (= narážka na pokutu z minulého týdne) … srazí tě autobus a fertig. Kdy si tak myslíš, že se ti budou pozůstalí patlat s epitafem. Budeš rád, když ti tam krom data vyrejou růži nebo holubici.“
Pochopil jsem, že téma je už prostě dané: „A jaký text sis napsal ty?“
„Zkusil jsem to…“ zazubí se kámoš.
„No dobrá. To předpokládám, když o tom mluvíš – tak se pochlub.“
„Dyť ti říkám: ‚zkusil jsem to…‘ Toť vše, ale řekl bych, že je to výstižný, nemyslíš?“
‚Dělá si ze mne srandu‘ přemýšlím, a obávám se nejhoršího … totiž, že bude chtít znát můj ‚pozitivní‘ názor. Jo, to jsem vám už říkal, že neumím lhát? Teda lhát umím, ale všichni to na mně hned poznaj. Červenám se, koktám – no, nepřirozenost sama. To není lhaní - to je rovnou (bez mučení) přiznání.
„Tak co povíš?“ tlačí na mě dál Petr. Pochopil jsem, že něco říct musím…
„Není to příliš stručný? Existují přece i věty rozvité,“ začínám opatrně.
„Proč stručné? Dyť je tam všechno … a nejsem veřejná knihovna, aby si ke mně chodili lidé číst.“
„To by tě mělo těšit, stejně tam budeš mít dlouhou chvíli a za návštěvu ještě budeš rád.“
„Jak víš? Třeba budu mít konečně klid a čas na své aktivity,“ rozohnil se Petr.
„Osobně velmi pochybuji, že budeš mít vycházky, když tak maximálně od půlnoci do dvou. Ale je to tvůj názor … kdo jsem já, abych ti jej vyvracel. Takže za mně: ‚originální, autentický‘ … ale já stejně zůstanu u toho holuba,“ vychrlil jsem ze sebe první, jen trochu hezké, hodnocení a nadhodil rychle nové téma: „Jsem zjistil, že jezdím v lednu bez technické.“
„Ale to neděláš dobře, Michale,“ smlsnul si na mně (zřejmě za málo nadšenou kritiku epitafu) Petr. To jsem taky nepotřeboval slyšet. Ještě může dodat, že s emisemi mě to bude stát zhruba trojku. Vypadá to, že dnešní den není pro telemost tím správným, což se vzápětí potvrdilo.
"Nechci ti kazit náladu, ale to si připrav nějaký prachy ... a obávám se, že Destinová ti stačit nebude."
"Hmm," já na to.
„Hele kámo, seš nějakej nemluvnej. Jestli ti mohu poradit, zajeď co nejdříve na ‚estékáčko‘, při čekání podumej nad textem epitafu a hlavně se ozvi, až budeš v lepší náladě. Já, abych neumřel hlady, jdu zrevidovat obsah lednice. Čauky!“
Co říct závěrem? Nic, vše již bylo řečeno...
Milan Vít
37 / Dopis 16 leté dceři
Proč jí vzkaz z konce blogu nepředám osobně, tedy ústně, v úterý na slavnostním obědě. Důvody jsou dva: za prvé mi to přijde o fous slavnostnější a třeba někomu pomůžu vyjádřit i jeho pocity.
Milan Vít
35 / 100 let
Důležité termíny dnešního příběhu: bankomat, výročí, strategie, etika, etiketa, drtivá porážka ... u zubaře.
Milan Vít
34 / Už jsem i já prozřel...
... už i já pochopil, že to sprosté slovo, ta proradná "inflace", dorazila i do mé garsonky a usadila se mi v peněžence. Následující text vznikl jako mailík poslaný kamarádce k pobavení u ranní kávy. Uvidíme, třeba pobaví i vás.
Milan Vít
33 / Jak se nás moc nesešlo
Rád splknu u piva se „starými kámoši“ ... jsem ochotnej věnovat přípravě srazu čas, pár peněz, najít termín a místo, byť nikdy nevyhovím všem. Ale není to žádnej vědeckej úkol hodnej dizertační práce, na malej bločeg to snad dá.
Milan Vít
32 / Dvojím pohledem
1 příběh očima 2 postav. Málokdy se shodnou, takže ve výsledku tu jsou příběhy dva. Mým maximem byl pohled 6 ex-spolužáků na třídní sraz. Dnešní téma je obyčejné: začíná víkend nezletilé dcery trávený u otce.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Havaroval vrtulník prezidenta Íránu Raísího, vracel se z Ázerbájdžánu
Aktualizujeme Íránská státní televize hlásí nehodu vrtulníku při přesunu prezidenta Ebráhíma Raísího a hovoří o...
Změnila se koncepce péče o válečné veterány. Chybí ženský prvek, stěžují si
Minulý rok představila ministryně obrany Jana Černochová se šéfem odboru pro válečné veterány a...
Řidič na Lounsku narazil do stromu, ve zničeném vozidle zemřel
Náraz do stromu nepřežil v neděli ráno u Staňkovic na Lounsku řidič osobního auta. V autě cestoval...
Policisté při hokeji zakročili proti muži se zbraní, vypadala jako kalašnikov
Dlouhou střelnou zbraň nesl v ruce osmnáctiletý mladík, proti němuž v sobotu po poledni zakročili...
- Počet článků 219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 404x
A kdo jsem já? Zcela jistě:
Muž spíš starý - nežli mlád, spíše chorý - nežli zdráv! Spíš jsem těžší - nežli lehčí, spíše píši - nežli řečním! Spíš jsem zvíře - nežli kráska, všechno sním a ještě mlaskám! Chci být vtipný a ne smutný - předsevzetí: nebýt trapný! Dnes jsem tu a ... zítra? Kdo ví?