Milan Vít
A kdo jsem já? Zcela jistě:
Muž spíš starý - nežli mlád, spíše chorý - nežli zdráv! Spíš jsem těžší - nežli lehčí, spíše píši - nežli řečním! Spíš jsem zvíře - nežli kráska, všechno sním a ještě mlaskám! Chci být vtipný a ne smutný - předsevzetí: nebýt trapný! Dnes jsem tu a ... zítra? Kdo ví?
- Počet článků 219
- Celková karma 14,01
- Průměrná čtenost 404x
Seznam rubrik
Milan Vít
37 / Dopis 16 leté dceři
Proč jí vzkaz z konce blogu nepředám osobně, tedy ústně, v úterý na slavnostním obědě. Důvody jsou dva: za prvé mi to přijde o fous slavnostnější a třeba někomu pomůžu vyjádřit i jeho pocity.
Milan Vít
35 / 100 let
Důležité termíny dnešního příběhu: bankomat, výročí, strategie, etika, etiketa, drtivá porážka ... u zubaře.
Milan Vít
34 / Už jsem i já prozřel...
... už i já pochopil, že to sprosté slovo, ta proradná "inflace", dorazila i do mé garsonky a usadila se mi v peněžence. Následující text vznikl jako mailík poslaný kamarádce k pobavení u ranní kávy. Uvidíme, třeba pobaví i vás.
Milan Vít
33 / Jak se nás moc nesešlo
Rád splknu u piva se „starými kámoši“ ... jsem ochotnej věnovat přípravě srazu čas, pár peněz, najít termín a místo, byť nikdy nevyhovím všem. Ale není to žádnej vědeckej úkol hodnej dizertační práce, na malej bločeg to snad dá.
Milan Vít
32 / Dvojím pohledem
1 příběh očima 2 postav. Málokdy se shodnou, takže ve výsledku tu jsou příběhy dva. Mým maximem byl pohled 6 ex-spolužáků na třídní sraz. Dnešní téma je obyčejné: začíná víkend nezletilé dcery trávený u otce.
Milan Vít
31 / Tuhle bitvu stěží kdy vyhraju...
Jsem otec zralého věku, jen tak něco mě nerozhází a už vůbec ne velký nákup s 14 letou dcerou. Ano, je tu jedna šance tento páteční proces přežít bez újmy na zdraví - stačí mlčky tlačit vozík a u kasy všechno zaplatit.
Milan Vít
30 / SOS
Ne, netopím se na výletní lodi ani v městském bazénu. Voláním o pomoc chci vzletně oznámit, že jsem v krizi. Vím, na to slovo je už každý druhý alergický. Ale má krize není energetická, ekologická či vládní - má krize je tvůrčí...
Milan Vít
29 / Čas je relativní a co vlaky?
Jóo, za covidu bylo príma cestování. V pendolínu nás sedělo 5, max 10, vlak byl poměrně čistej, výluky snad ani nebyly ... zpoždění? Do Japonska sice daleko, ale příjezd do 5 minut dráhy jako zpoždění ani statisticky nevedou.
Milan Vít
28 / Čím se řídí počasí?
Netřeba odpovídat - prostě řečnická otázka. Odpověď znám i já. Stejně jako Putin, neřídí se ničím. Švagr má docela vtipný bonmot: "Pokud se probudíš po dvou propršených dnech do slunečného rána, můžeš si být jistý, že je pondělí."
Milan Vít
27 / Inovace národního dopravce
Nedělám to rád, vlaky mám fakt rád, ale když musím, tak musím. Nedělám si iluze, že se mým postesknutím něco změní, ale znáte to - sdělená bolest, poloviční bolest.
Milan Vít
26 / Jedna nikdy nestačí
Takže dvě? Či snad tři? Čtyři budou tak akorát! Oč tu kráčí? Hned to bude zřejmé, stačí dopsat pracovní nadpis: "Skleróza neprohrála a já zas nevyhrál". Přečtěte si tedy takřka "hororový příběh", při kterém stydne v těle krev...
Milan Vít
25 / Madona
Jak vznikne fotoblog? Když se mi nechce psát, když mi chybí téma, případně inspirace. Dnešní text vznikne (pokud vznikne) pro fotku, která se mi před týdnem náhodně povedla.
Milan Vít
24 / Kde se vzala, tu se vzala – chyba je tu
Chybama se člověk učí? Kerej chytrák tohle zase (zřejmě cestou z náročné práce) vymyslel? Být to tak, mám v kapse několik diplomů. A cože jsem zvoral? Maličkost: v předchozím blogu jsem použil nesprávnou fotografii.
Milan Vít
23 / Jak jsem se seznámil se spisovatelkou
Vždy jsem byl nesmělý, holky jsem uháněl jenom tím, že jsem se od nich nechával uhnat. Dneska už občas dokážu ženu oslovit, jenže je to těžké. Ženy ovdovělé a rozvedené nejsou tak pitomé, aby se vracely do partnerského stereotypu.
Milan Vít
22 / 3x a dost
Jsem na sladký, aji bych si upekl, ale nemám troubu, váhu, recepty, trpělivost – oj, důvodů by bylo. Zato mám kámoše ... stala se mu věc: oženil se. Po druhé, takže mají vše 2x. Dal mi el. přenosný pekáč. Ať furt nebrečím a upeču si
Milan Vít
21 / Už vím, proč je dobré…
... mít děti chytré. V 1. třídě velká jednička, později houf malých ... na střední zrovna tak. Bonusem k dnes již povinné angličtině je japonština. Ne, že by hrála v příběhu zásadní roli – i když vlastně jo.
Milan Vít
20 / Co se zdá, je sen
Život se dá vyjádřit mnoha přívlastky a přídavnými jmény. Často slyším: složitý, komplikovaný, těžký – no prostě žádná hitparáda. Jenže není vše tak špatné, jak se zdá. A v povídkách si ho můžeme ještě vylepšit, například takhle.
Milan Vít
19 / Bratislavský románek
Slíbil jsem podat zprávu, jak (ne)pokračovala má komunikace s personálem hotelu Apollo. Dobrá, slib je slib, tak jej splním – otázka zní, jakou verzi zvolit. Realistickou, nikoliv happy anebo pohádku ve stylu filmu Pretty woman
Milan Vít
18 / Happy end není pravidlem
Jmenuji se Michal, let mám, že je ani kalkulačka nespočítá. Zrozen na Štvanici, dorostl v Karlíně věku rekruta. Vojna není kojná, ale v Levicích, v kuchyni se přežít dala. Co pak, do Prahy? Proč, i v Ostravě je fajně.
Milan Vít
17/ Úvaha, co hlavu mou v noci napadá
Neznám medicinskou definici lidské paměti, ale já si ji představuji jako úschovnu zavazadel, tedy myšlenek. Známe to z nádraží – narvu do skřínky všechno, co nepotřebuji, vhodím 50 Kč a zabouchnu. Myšlenky jsou pod zámkem.
Milan Vít
16 / Technika vs. já
Domácí technikou mohu nazývat téměř vše, počínaje budíkem, pračkou, kuchyňskými pomocníky ... dnes to však bude o technice kancelářské, konkrétně o písíčku, laptopu, notebooku – zkrátka počítači.
Milan Vít
15 / Nechtěným sponzorem
Už W+V zpívali: "Život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře..." Nejsem horolezec, nemusím být úplně nejvýš, ale když chci dát někam své prašule, chtěl bych si zvolit adresáta sám!
Milan Vít
14 / Hokej vs. hokej
Jednou stačilo: 1x jsem hrál hokej na rybníku, 1x byl na tréninku žáků, 1x na ligovém utkání, 1x na mezistátním a mnohokrát byl přítomen na 1. třetině naší pralesní ligy.
Milan Vít
13 / Brečet nebo psát…
Nevím, jak to mají ostatní, ale já (pohlaví jednoznačně mužského) nedokáži dělat 2 věci najednou. Evidentní to je u vaření: když škrábu brambory – tak spálím maso.
Milan Vít
12 / Pevná vůle
„Čau kluci, dnes spěchám, dám jenom jedno!“ prohlásil vždy kamarád, když se přiřítil do hospody. „Líbí se mi, jak máš pevnou vůli,“ poškleboval se mu číšník, když si kámoš dával třetí.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
