112| Trable se zubama ... část 2.
...pokračování...
Probouzím se až k večeru. Pokoj je osvětlen lampičkou nad jednou ze tří postelí a svitem televizní obrazovky…
„Hele, už se vzbudil,“ hlásí ostatním hlava na prostřední posteli a hned se mne ptá:„Nazdar mladej, to sis pěkně pospal. Jak ti je? Dáš dvacku na televizi!“
„Co prosím?“ nerozumím.
„Nepros! A dej dvacet nebo raději 40 káčé, za 5 minut se nám vypne telka,“ vysvětluje žádost prostřední hlavy ta ležící u okna.
„Aha! Ale nemusím se koukat – je mi blbě!“ hážu padesát na nejbližší deku a opět usínám.
****
Má 2. operace v životě a opět obava, aby mě nezačali operovat dříve, než se odebéřu do říše snů. Anestetikum dostávám žilně … než stačím požádat doktora, aby si dal záležet … probouzím se na pokoji, tentokrát na místě u dveří – už i s výhledem na televizní obrazovku a vlastní lampičkou. Popravdě – je mi to docela jedno, stále mě bolí hlava a navíc i pusa, kterou nemohu zaboha otevřít a proto ani promluvit. Na dotaz, zda dám 20 na telku, jen zachrčím, což je pro pacoše na středním lůžku pokyn k tomu, aby hbitě vyskočil a jal se hledat kýžený obnos v mé peněžence.
„Óběééd!“ ozývá se z chodby! Uvědomuji si, že mám hlad, naposledy jsem včera snídal, na oběd jsem včera ještě neměl nárok a večeři kvůli operaci ... taky nedostal. S ulehčením zjišťuji, že nejsem omezen v pohybu. Vstávám tedy a ... zase padám na postel! Podlomila se mi kolena ... tak ještě jednou ... znovu a pěkně pomalu. Ploužím se ku dveřím.
„Zbytečnej kvalt mladej! Co tě čeká v jídelně, by nežralo ani prase. A piškoty neukousneš!“ dostává se mi varování, kterému odmítám věřit. Brzy však objevuji jeho pravdivost. Na tácu s mým jménem leží 3 misky. Po odklopení víček zjišťuji, že dnešní oběd tvoří žlutá, zelená a bílá kašovitá hmota…
„Hmmm??“ ptám se kolegy (což v překladu znamená: co to je?). Ten mrkne na lístek a škodolibě mi poskytuje žádanou informaci: „Tak to žluté je mrkvová polévka, zelené – špenát s hovězím masem a bílé je knedlík!“
„Éee hínon?“ zní můj další dotaz. „Příbor? Ten nepotřebuješ, tady máš brčko, pusu stejně víc neotevřeš! A pochybuju, že to sníš!“ Zase měl pravdu. Všechny 3 kaše (ne)chutnaly stejně, tedy nijak. Neslané, nekořeněné, nemastné. Z každé misky pár srků a končím. Cestou na pokoj si beru z koše pytlík piškotů a z mrazáku chlazenou petku 0,5l – jakožto poslední výdobytek chladící techniky potřebnou k chlazení opuchlé tváře. Má krádež byla zbytečná: nedokáži otevřít ústa natolik, abych vsunul piškot do úst. Jdu spát.
… po šesti dnech…
Po vizitě dostávám dřevěný klínek na procvičování otvírání úst páčením, pár rad ohledně jídla a hygieny … a jsem propuštěn.
Po měsíci páčení otvírám ústa již natolik dobře, že dokáži sníst běžný oběd, pokud se nejedná o tuhé hovězí. Přesto zůstává má pravá tvář povislá a nemohu se v ní zbavit pocitu nepříjemného mravenčení. Nikdy jsem nebyl nakloněn ‚hranému, americkému, afektovanému úsměvu‘. Nyní se už o něj v práci ani nepokouším. Jsem rád, že nešišlám, i když se má výslovnost slyšitelně zhoršila.
„Pán Čech, čo je to s vami. Mračite sa viac, jako moja stara po ranu!“ hlaholí na salonu primář kožního oddělení.
„Po ránu si dej pozor, ať nechytíš ode mne ránu!“ stojí primáři za zády jeho statná ženy, primářka oddělení zubního, „ale Jaro má pravdu – mračíte se, ne … vypadáte ztrápeně, co se stalo? Vymlouvám se na operační zákrok. Výsledkem rozhovoru je doporučení k paní primářce na neurošku. Není kolem mne najednou poněkud ‚přeprimářováno‘! Však jenom blázen by odmítal podanou primářskou ruku. Nazítří beru služební vůz a jako prominentní pacient se po dopoledních vyšetřeních ocitám v pracovně paní primářky. Je milá a bere mě jako sobě rovného. Po analýze dostupných výsledků se mnou konzultuje varianty dalšího postupu a volbu farmaceutik. Opravdu netuším, o čem mluví – a popravdě, je mi celkem jedno, jakou barvu, tvar a výrobce tablety mají. Hlavně, když pomohou obnovit má nervová zakončení a zbaví mě toho protivného mravenčení.
Následujícího roku jsem vyzkoušel všechny – nepomohly žádné. Jediným výsledkem, zcela jistě ne pozitivním, byl nově získaný třes levé ruky. Po následné řadě vyšetření paní primářka (samozřejmě, po poradě se mnou) vyloučila všechny zrůdné nemoci včetně Parkinsonovy s tím, že se jedná jen o ‚stařecký třes‘…
„Dobrou zprávou pane Čechu je fakt, že lidé s tímto handicapem se obvykle dožívají vysokého věku,“ dovídám se na rozloučenou. Tato zpráva mě potěšila. Nemám důvod nevěřit – má babička se klepe jako sulc, však jinak se ve svých 95 letech těší výbornému zdraví. Věnuje se katalogizaci svých domnělých i reálných nemocí: cukrovkou počínaje a šedým či zeleným očním zákalem konče – a s nesmírnou čilostí kmitá po svém ‚Domově ve stáří‘, kde s vrozenou zvědavostí nekonečně dlouho zpovídá každého, kdo před ní včas neuteče.
****
Dobré zprávy se jako noc a den střídají se zprávami špatnými. Mezi ty druhé rozhodně patří po 2 letech opravený nález paní primářky (jenž se mnou tentokrát ani neprodiskutovala) … „Tak pane Čechu, stařecký třes už můžeme vyloučit!“
„No, nevím paní primářko, ale já nemám pocit, že by třes ustupoval, spíše naopak,“ argumentuji a dokládám svá slova předpažením obou rukou, s tím, že ta levá v klidu rozhodně není.
„Vidíte, máte pravdu! Takže podle všech známek se jedná o PN. Já se omlouvám, musím odejít na seminář, ale nebojte, budete v dobrých rukou. Vaši dokumentaci jsem už předala kolegyni, doktorce Poláčkové. No tak, hlavu vzhůru, mladý muži! Přece to teď nevzdáme, ne?! Na shledanou,“ a s jejím pozdravem jsem téměř fyzicky vytlačen z primářčiny pracovny.
Sedím doma a dělám si seznam, koho zabiji nejdřív. První místo má rezervované paní zubařka. Měla pravdu, ta ležatá osma mi opravdu změnila život.
... pokračování příště
Milan Vít
37 / Dopis 16 leté dceři
Proč jí vzkaz z konce blogu nepředám osobně, tedy ústně, v úterý na slavnostním obědě. Důvody jsou dva: za prvé mi to přijde o fous slavnostnější a třeba někomu pomůžu vyjádřit i jeho pocity.
Milan Vít
35 / 100 let
Důležité termíny dnešního příběhu: bankomat, výročí, strategie, etika, etiketa, drtivá porážka ... u zubaře.
Milan Vít
34 / Už jsem i já prozřel...
... už i já pochopil, že to sprosté slovo, ta proradná "inflace", dorazila i do mé garsonky a usadila se mi v peněžence. Následující text vznikl jako mailík poslaný kamarádce k pobavení u ranní kávy. Uvidíme, třeba pobaví i vás.
Milan Vít
33 / Jak se nás moc nesešlo
Rád splknu u piva se „starými kámoši“ ... jsem ochotnej věnovat přípravě srazu čas, pár peněz, najít termín a místo, byť nikdy nevyhovím všem. Ale není to žádnej vědeckej úkol hodnej dizertační práce, na malej bločeg to snad dá.
Milan Vít
32 / Dvojím pohledem
1 příběh očima 2 postav. Málokdy se shodnou, takže ve výsledku tu jsou příběhy dva. Mým maximem byl pohled 6 ex-spolužáků na třídní sraz. Dnešní téma je obyčejné: začíná víkend nezletilé dcery trávený u otce.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Nehoda kamionu na osm hodin zastavila provoz na D35 u Olomouce
Kvůli nehodě kamionu byla dnes časně ráno uzavřena dálnice D35 u Olomouce-Nemilan ve směru na...
Na Česko udeří od jihovýchodu bouřky. Hrozí kroupy a také přívalové deště
Přímý přenos Silné bouřky dnes zasáhnou Moravu a jihovýchod Čech, v neděli pak celé Česko, uvedli meteorologové....
Slovenský soud rozhodne o vazbě pro atentátníka. Vláda zasedne ve středu
Soud na Slovensku rozhodne o návrhu na vazební stíhání muže obviněného ze středečního atentátu na...
Charkovská oblast evakuovala deset tisíc lidí. Situace je kritická, míní expert
Sledujeme online Ukrajina od zahájení ruského pozemního útoku v Charkovské oblasti v minulém týdnu evakuovala už...
Rozdáváme samoopalovací fluid ZDARMA
Toužíte po dokonalé letní barvičce bez rizika spálení? Vyzkoušejte lehký přírodní samoopalovací krém na obličej i tělo od Manufaktury. Zapojte se...
- Počet článků 219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 404x
A kdo jsem já? Zcela jistě:
Muž spíš starý - nežli mlád, spíše chorý - nežli zdráv! Spíš jsem těžší - nežli lehčí, spíše píši - nežli řečním! Spíš jsem zvíře - nežli kráska, všechno sním a ještě mlaskám! Chci být vtipný a ne smutný - předsevzetí: nebýt trapný! Dnes jsem tu a ... zítra? Kdo ví?