122| ... a nakonec docela dobrý den!

Z filmů už vím, že si dívky v pubertě píší deník. Ty chytřejší jej vydají jako román či filmový scénář. Jenže nejsem dívka a už vůbec ne v pubertě. Přesto jsem se rozhodl napsat deník. Čím se liší? Tím, že je krátký – jednodenní..

Sobota, půlnoc … začíná neděle

00:00 | jsem v práci ... mou prací je dozor ... pokud nedozoruji, "vzdělávám se" na netu

00:30 | myslím, že dnes jsem již dost vzdělán ... jde na mě spaní, půjdu na pochůzku

01:00 | jsem zpátky, zmrzlej, jak preclík … venku je -7°C ... nesnáším zimu … a vejce!

01:30 | ale aspoň jsem se vzbudil – budu tedy psát … napíši třeba ... povídku?!

02:00 | hmm, tak povídka asi nebude, nějak mi to nemyslí ... a chce se mi už zase spát, poslední dobou příliš často ... co mě snad štípla moucha „tse-tse“?

02:30 | ha … přišla mi smska ... od syna ... než ji stihnu přečíst – usnu!

03:00 | po další pochůzce čtu: „Tati, odvezeš mě v poledne na nádraží ... platím hotově - řízkem!“

03:30 | na řízek slyším, ale jsem promrzlý ... odpovím později

04:00 | snídám kafe, balím si věci ... a dokončuji povídku

04:30 | ... usínám nad klávesnicí ... konečně píšu hlavou!

05:00 | a už je tu kolega, z ranní ... po 14 dnech nemoci je lačný novinek

05:30 | ... nakonec se shodneme: „Lépe? Už bylo!“

05:35 | startuji auto, zima jak v Rusku (mínus 9°C) ... na sms zapomínám

06:00 | parkuji před domem ... kde mám batoh (s doklady, penězi a klíči), kde pc?

06:01 | odpověď není těžká – v práci! To je zas den ... sedám do auta a vracím se

06:03 | hle, v kapse nahmatávám klíče od bytu ... OK ... otáčím vůz a jedu zpátky

06:10 | zalézám do pelechu … když mě napadá: Nenapsal jsem synkovi! A bez mobilu už těžko napíšu! V duchu se loučím s řízkem … a smiřuji se s chlebem s paštikou!

06:15 | nápad: v 9 hod zajdu naproti do večerky za svou 3. ex ... má na synka číslo!

09:00 | … jenže není síly, jež by mě teď dostala z postele!

09:30 | ale je ... tou je: močení! ... vstávám … močím … oblékám se

09:45 | ... a vstupuji do krámu ... jenže ta moje má volno!

09:50 | nejspíš ještě spí (spí ráda a dlouho). I já bych spal, až bych brečel! Však nebrečím, žádám kolegyni, ať jí zavolá … nechce se jí, leč vidí, že se mě nezbaví. Volá ... a už ho má (číslo)

09:55 | a už ho vytáčí ... (syna)

10:00 | 3 pokusy + sms … nic! Nikdo to nezvedá ... Mám hlad, ne peníze...

10:10 | vyžebrám chlebíček a další nápad je tu: zajedu za synkem autem

10:20 | zvoním u domovních dveří (že mám klíč, mně nedochází)

10:21 | „... pojď nahoru!“ 

10:25 | … jdu pěšky … že mohu výtahem – mně opět nedochází

10:30 | kromě mé ex-ženy a syna tu je ještě … chlap?! Neznám ho!

10:31 | zdraví mě … tak jo, znám: je to můj ex-švagr, přijel z Prahy? 

10:45 | kafe, koláč … komunikujeme, občas usnu … mikro-usnu!

11:20 | skvostný oběd!

11:21 | menu: česneková polévka: sýr, opečený chléb i slaninka – obsluž se sám (s tím nemám problém), hlavní chod: brambkaše, plněný řízek, cola!

11:25 | … a venku svítí sluníčko, jak placené od hodiny

11:45 | změna plánu: zajedu sobě pro léky … a na nádraží pak ... všichni

12:00 | konspirace … kontakt … kooperace … konzistence … už blbnu!

12:01 | ... tzn. vymyšleno – vykonáno ... a jedeme!!!

12:30 | rychlé rozloučení na nádraží ... jede jen do Prahy, ne do Osaky

12:35 | jen 5 minut a jsme v práci ... už mám notebook, doklady a batoh a …

12:45 | v dobrém rozmaru provezu švagra po Ostravě ... a pak už domů?

13:20 | nikoliv ... náš cíl je Lídl! ... žena chce pečivo a já rohlíky …

13:44 | ještě pár drobností ... proč však po nás u kasy chtějí ... 1 111 Kč?

13:45 | páni, kdo tohle dnes zaplatí? Švagr!!! Dobrák? Zřejmě...

13:50 | ... koupil jsem ex-ženě orchidej! K Valentýnu? Ale kdepak ... jen tak, pro hezký den! A taky za dobrý oběd! Dostávám pusu – takže mám hezký den i já!

13:51 | švagr ... bratr koupil své sestře hodinky ... také dostává pusu. Jak v romantickým filmu! Nic naplat … je to ve scénáři: dávám mu též pusu! Smích...

13:52 | mudruji: „Že jsem nepřibral ještě párky a maso…“ a slunce svítí jen

13:53 | přemýšlím: ex-žena = skvělý oběd; švagr = nákup; já = jen benzín... 

13:54 | „... víte co, děcka ... zajdem do cukrárny … na kafíčko, na dort?! 

14:00 | kapučínko, višňový dortík, příjemná obsluha, sluníčko – jo! Přestože to tak o půlnoci nevypadalo ... nakonec je dnes opravdu hezký den!

15:00 | odvážím sourozence domů a vracím se do své 8 pokojové garsoniéry. Že je to blbost? Myslím, že ne: kuchyň – jídelna – posilovna – ložnice – obývák – šatna – pracovna – knihovna…

15:10 | trocha sportu nemůže škodit ... v tv: tenis, biatlon, lyže – uff, to stačí!

16:30 | je třeba se sbalit a přemístit do práce … hola, hola – práce volá! 

16:45 | kolik mohu jet přes město ... 80 ... 90 km? Tak proč ten záblesk, proč mě fotí? Není čas nad tím hloubat, musím vystřídat kolegu a stavit se pro nejmladší dceru. Bydlí za rohem a má strašně ráda čokoládu z našeho kafématu.

17:20 | dcerka se mračí – mrzne 5 minut na chodníku (neodhadl jsem čas příjezdu) … kolega se mračí, právě mu ujela tramvaj (neodhadl jsem čas příjezdu)... 

17:30 | … dostávají čokoládu a buchtu ... vše je OK! Pouštím tenis, chce se mi spát

18:30 | „… tati, už půjdu" loučí se dcera…

18:31 | „pozdravuj maminku!“ (moji 2. ex-ženu)

19:00 | tenis skončil výhrou ... zasloužím si večeři!

19:30 | a je to tady … usínám! Co, že jako pořád jen spím? Omyl, jenom o tom mluvím. Spal jsem jen 3 hodiny! Zapnu pc: noviny, pošta…

20:00 | napadá mě: dnes byl docela zajímavý den – zkusím si jej zapsat … to už zpíval Oldřich Nový: „… jen pro ten dnešní den … stojí za to žít! Jen klid svůj tichý mít … víc o jiném netoužit!“

23:00 | a jsem hotov, vlastně mi dnes k úplné spokojenosti chybí pouze maličkost! Má krásná, 3. ex-žena! To bych chtěl ale zřejmě moc! A kdo chce moc – nemá nic … to už vím. Tak dobrou … vy jít spát můžete. Já ne, já jdu na pochůzku ... mám dozor...

... je pondělí, po půlnoci...

00:00 | ... vrátil jsem se z pochůzky ... ale to už je jiný den, jiný deník...

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Milan Vít | pondělí 13.2.2017 6:00 | karma článku: 14,74 | přečteno: 462x
  • Další články autora

Milan Vít

37 / Dopis 16 leté dceři

Proč jí vzkaz z konce blogu nepředám osobně, tedy ústně, v úterý na slavnostním obědě. Důvody jsou dva: za prvé mi to přijde o fous slavnostnější a třeba někomu pomůžu vyjádřit i jeho pocity.

29.1.2024 v 6:30 | Karma: 14,01 | Přečteno: 354x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Vít

35 / 100 let

Důležité termíny dnešního příběhu: bankomat, výročí, strategie, etika, etiketa, drtivá porážka ... u zubaře.

21.3.2023 v 6:55 | Karma: 9,10 | Přečteno: 197x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Vít

34 / Už jsem i já prozřel...

... už i já pochopil, že to sprosté slovo, ta proradná "inflace", dorazila i do mé garsonky a usadila se mi v peněžence. Následující text vznikl jako mailík poslaný kamarádce k pobavení u ranní kávy. Uvidíme, třeba pobaví i vás.

20.3.2023 v 6:30 | Karma: 19,10 | Přečteno: 628x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Vít

33 / Jak se nás moc nesešlo

Rád splknu u piva se „starými kámoši“ ... jsem ochotnej věnovat přípravě srazu čas, pár peněz, najít termín a místo, byť nikdy nevyhovím všem. Ale není to žádnej vědeckej úkol hodnej dizertační práce, na malej bločeg to snad dá.

24.10.2022 v 6:06 | Karma: 10,22 | Přečteno: 280x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Vít

32 / Dvojím pohledem

1 příběh očima 2 postav. Málokdy se shodnou, takže ve výsledku tu jsou příběhy dva. Mým maximem byl pohled 6 ex-spolužáků na třídní sraz. Dnešní téma je obyčejné: začíná víkend nezletilé dcery trávený u otce.

18.10.2022 v 7:20 | Karma: 9,67 | Přečteno: 322x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Češi s kradenými věcmi v Rakousku při honičce s policií proráželi zábrany

7. května 2024

Rakouská policie dnes v okrese Freistadt zatkla dvojici Čechů s kradenými věcmi vysoké hodnoty....

Kreslíř přežil útok na Bataclan, teď traumatizovaný spáchal sebevraždu

7. května 2024  21:05

Francouzský kreslíř Fred Dewilde, který přežil teroristický útok na hudební klub Bataclan, spáchal...

Izraelská armáda drží palestinskou stranu Rafáhu, v Káhiře se jedná o příměří

7. května 2024  7:44,  aktualizováno  20:54

Izraelská armáda v úterž zahájila operace na východě Rafáhu, který leží na jihu Pásma Gazy a kde...

Zdechovský se musí omluvit Němcovi za meme. Odvolám se, říká europoslanec

7. května 2024  20:42

Europoslanec Tomáš Zdechovský se musí omluvit advokátovi Petru Němcovi za protiprávní jednání na...

  • Počet článků 219
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 404x
Jsem "exot". Myslím jinak, konám jinak a také jinak píši! Věřím, že nejsem jediný, že jsme aspoň dva, doufám, že existuje "můj ideální" čtenář. Čtenář, který si sedne s kávou k počítači, najde si "mě" a čte... zapomene na čas, kafe mu stydne a bábovka osychá. Když dočte, zdolá kávu na 3 loky a jde konečně něco pořádného dělat!

 

A kdo jsem já? Zcela jistě:

 

Muž spíš starý - nežli mlád, spíše chorý - nežli zdráv! Spíš jsem těžší - nežli lehčí, spíše píši - nežli řečním! Spíš jsem zvíře - nežli kráska, všechno sním a ještě mlaskám! Chci být vtipný a ne smutný - předsevzetí: nebýt trapný! Dnes jsem tu a ... zítra? Kdo ví?